Je mnoho vynikajících muzikantů, kteří nemají ponětí o notách, ale
těžko byste mezi nimi hledali někoho, kdo nemá žádné povědomí
o harmonii a základech hudební teorie.
Základy hudební nauky
vám mohou nejen velice pomoci v rozvoji hry na nástroj, ale zároveň vám otevřou nové
možnosti v oblasti improvizace a tvotby vlastní muziky. Sice lze hrát jen podle sluchu,
ale pokud budete alespoň rámcově vědět co hrajete a proč, nebudete uvězněni v těsné
kleci několika naučených postupů a melodických frází.
V celém tomto textu nebudu používat žádné noty, vystačíme si pouze se základním
hudebním materiálem - stupnicí Cdur... c-d-e-f-g-a-h.
Jak již bylo zde napsáno, interval je výšková vzdálenost mezi dvěma tóny.
Základním tónem níže uvedených intervalů je tónika - první tón ze stupnice - v
našem případě tón "c".
Každý interval má základní název (např. septima) a jakost (např. malá). Zde uvedu
pouze základní názvy, které je třeba znát k minimální orientaci ve stupnicích a akordech.
Základní názvy intervalů:
1/ prima (I. - I. = vzdálenost tónu od sebe samého, např. v Cdur tóny c-c)
2/ sekunda (vzdálenost mezi I. a II. stupněm, např. v Cdur tóny c-d )
3/ tercie (I. - III. např. v Cdur tóny c-e )
4/ kvarta (I - IV. např. v Cdur tóny c-f ... atd.)
5/ kvinta (I. - V.)
6/ sexta (I. - VI.)
7/ septima (I. - VII.)
Nad první oktávou pokračuje stejná stupnice od základního tónu, ale tóny zní o oktávu výš.
Intervaly se nazývají složené.
8/ oktáva (I. - VIII., složený VII.+I, např. vzdálenost c1-c2 )
9/ nóna (I. - IX , což je složený VII.+II., např. vzdálenost c1-d2)
10/ decima (I. - X , což je složený VII.+III.)
11/ undecima(I. - XI. , což je složený VII. + IV.)
12/ duodecima ( atd. ...)
13/ tercdecima
14/ kvartdecima
15/ kvintdecima
přejít zpět na obsah
O stupnicích by se dalo popsat desítky stránek, ale já zde uvedu pouze
základy, nezbytné pro každého muzikanta. Zbytečnosti se pokusím omezit na minimum tak,
aby informace byly k užitku a nezahltil jsem vás. K většině příkladů
stupnic, uvedených
níže v textu, bude použita jako měřítko a základní materiál stupnice Cdur.
Pokud budete chtít jednotlivé druhy stupnic použít v jiné tónině,
můžete si je libovolně podle uvedených
intervalů přepsat do předmětné tóniny (vypsáním tónů z dané stupnice podle uvedených intervalů).
Pokud není uvedeno jinak, intervaly uvádí rozdíl oproti klasické stupnici Cdur .
Pojmy :
křížek - zvýšení o půltón, zde bude značen jako # (nebo "+")
béčko - snížení o půltón, zde bude značen jako b (nebo mínus "-")
Vznikaly převážně ve středověku a byly vedeny více melodickým, než harmonickám
charakterem . Základem těchto stupnic jsou mody. Tyto mody mají podle tercie
charakter mollový, nebo durový.
Zde je třeba pro pochopení znát stupnici Cdur, a vědět, že půltóny jsou mezi tóny
e-f a h-c. Všechny mody se tak zkládají pouze z tónů
c, d, e, f, g, a, h. Pouhým posunem celé řady o jeden tón výše, vznikne vždy následující modus
, který má ovšem již jiné vzájemné intervalové uspořádání vzhledem k nové tónice.
Mody :
jónský c, d, e, f, g, a, h (durový charakter)
dórský d, e, f, g, a, h, c, d (mollový charakter)
frygický e, f, g, a, h, c, d, e (mollový charakter)
lydický f, g, a, h, c, d, e, f (durový charakter)
mixolydický g, a, h, c, d, e, f, g (durový charakter)
aiolský a, h, c, d, e, f, g, a (mollový charakter)
lokrický h, c, d, e, f, g, a, h (mollový charakter)
Pro výraznější vyzkoušení melodického zabarvení těchto stupnic, si nahrajte jako doprovod tónický kvintakord ( durový nebo mollový, podle charakteru daného modu) a vyzkoušejte si daný mod pod tímto doprovodem přehrát.
jednotlivé stupně se nazývají:
I. tónika
II. supertónika
III. vrchní medianta
IV. subdominanta
V. dominanta
VI. spodní medianta
VII. citlivý tón
Charakteristickým tónem mollových stupnic je snížený III. stupeň (tercie).
Každá durová stupnice má svoji souběžnou mollovou stupnici, která obsahuje
stejné tóny (např. Cdur má stejné tóny jako Amoll).Tyto mollové
stupnice se nazývají přirozené (aiolské).
Jinak : mollovou přirozenou stupnici (souběžnou) vytvoříme z durové stupnice
opsáním jejích tónů od jejího VI. stupně. (pozn.: vzpomínáte na mody výše?). Tím s nám
intervaly posunou a tercie bude snížená (malá tercie)
Příklad:
Ze stupnice Cdur (c,d,e,f,g,a,h) vytvoříme novou mollovou opsáním původní stupnice od VI. stupně (a,h,c,d,e,f,g).
Tato nová stupnice se jmenuje podle prvního tónu a s přídavkem moll - zde tedy stupnice Amoll.
Tato stupnice nemá citlivý tón.
Amoll přirozená = a,h,c,d,e,f,g
Protože přirozená (aiolská) stupnice neobsahuje citlivý tón, vznikla z potřeby sekundového
vedení hlasu k základnímu tónu tato harmonická stupnice, která má oproti mollové přirozené
zvýšený VII. stupeň.
Amoll harm. = a,h,c,d,e,f,g#.
Tato stupnice má durovou i mollovou variantu. Charakteristické jsou skoky
o délce 1,5 tónu.
Durová cikánská stupnice
Má oproti klasické durové stupnici snížený II. a VI. stupeň ("-" označuje béčko) .
Intervaly : 1,2-,3,4,5,6-,7, ( Cdur cik. c,d-,e,f,g,a-,h )
Mollová cikánská stupnice
Vznikne z harmonické stupnice moll zvýšením jejího IV. stupně ("-" označuje béčko, "+" je křížek)
Intervaly : 1,2,3-,4+,5,6-,7, ( Cmoll cik. c,d,e-,f+,g,a-,h )
Tato stupnic pochází z Číny a její zvláštností je, že nemá půltónové vzdálenosti
mezi stupni a obsahuje pouze 5 tónů. Z toho vyplývá,
že vzhledem k jejímu intervalovému uspořádání je solidně použitelná zejména při improvizaci.
Cpent. je tvořena z 1,2,3,5,6 stupňě durové stupnice, např. v Cdur : c,d,e,g,a
- má durovou tercii a nachází se současně ve třech tóninách (na 1.stupni v Cdur,
na V. stupni v Fdur a na IV. stupni v Gdur) .
Z hlediska praktického použití by vás ještě mohl zajímat její modus na V. stupni,
který má mollovou tercii, nemá citlivý tón a bývá hojně užíván v blues, rocku i country:
Cpent. blues je tvořena : 1,3-,4,5,7- stupňě durové stupnice, např. v Cdur : c,e-,f,g, h-
Tato stupnice postupuje po celých tónech : c,d,e,f+,g+,a+
přejít zpět na obsah
V této kapitole uvedu základní teorii akordů a v závěru najdete přehled
všech používaných tvarů akordů.
Jak jsem již výše uvedl, akordem je souzvuk alespoň 3 různých tónů. Souzvuk
c1-e1-c2 tedy není akordem, protože obsahuje pouze dva různé tóny.
Všechny následující tvary akordů budou vztaženy k základní stupnici Cdur. U akordu
bude vždy uvedeno intervalové uspořádání a pomocí zvýšených a snížených tónů
(křížky zde = "+" a béčka zde v textu = "-" ) poznáte rozdíl od základní stupnice.
K rychlému pochopení akordů vám stačí znát stupnici Cdur a vědět že obsahuje půltóny
mezi 3-4 a 7-8 stupněm. Každý tvar akordu, který si odvodíte , nebo opíšete
z následujícího textu, můžete následně najít např. na hmatníku kytary
pomocí mapy hmatníku ( viz. kapitola Mapa hmatníku).
Do jiné tóniny lze tyto akordy převést pomocí Transpozice ( v závěru této kapitoly), nebo
postačí vypsat si na papír durovou stupnici dané tóniny a podle intervalů
uvedených u akordu vybrat + upravit příslušné tóny.
Stupnice C dur:
c d e f g a h c1 d1 e1 f1 ...jednotlivé tóny stupnice
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 ...jednotlivé stupně stupnice
příklady:
3- .....znamená snížený třetí stupeň ( v Cdur jde o tón "e", snížený o jeden půltón (es)
5+ .....znamená zvýšený pátý stupeň ( v Cdur jde o tón "g", zvýšený o jeden půltón (gis )
zápis : 1,3-,5 znamená akord obsahující uvedené tóny z libovolné stupnice. V Cdur
by to byly tóny c,e-,g ( jde o akord Cmi a původní tón "e" je snížen o půlón na "e-").
Následující tvary akordů jsou uvedeny v Cdur, ale např. pro získání tónů
akordu Gmaj7 postačí napsat si stupnici Gdur a pomocí níže uvedeného tvaru akordů
maj7 vypsat dané stupně.
Dále myslím není třeba myslím pokračovat, z výše uvedeného soupisu si lze
jednoduše odvodit systém návaznosti tvaru akordu na jeho názvu.
Jedině si dejte pozor
na septimu, která se standardně bere jako malá (v Cdur je to h-) a v případě že chcete
septimu velkou, je třeba k názvu akordu přidat : maj7 .
Pokud budete potřebovat některý akord zvýšený (např.C#), najděte si původní akord C , vypište si všechny tóny a následně všem přidejte # (křížek). Pokud akord obsahuje béčka ( zde v textu jako "-" ) , křížek s béčkem se vzájemně vyruší.
Pozn.:U některých akordů vyšších hodností, jako např. C13, se některé tóny pro zjednodušení vynechávají. Většinou zachováte základní kvintakord a přidáte 13. Pak by se ale správně tento akord jmenoval Cadd13 (add= přidat).
Pozn.:Někdy se můžete setkat se zjednodušeným zápisem s vyznačením přidaného basu v akordu např. Ami/G. V tomto případě by to byl hmat akordu Ami s přidaným basem G (na kytaře zahráno malíčkem).
transpozice akordů probíhá podle kvartového a kvintového kruhu. Než abych vám to zde
znovu vysvětloval, uvedu vám níže pomůcku, podle které si bez problémů přetransponujete jakoukoliv
píseň do libovolné tóniny.
Pomocná řada:
...,H--,F-,C-,G-,D-,A-,E-,H-,F,C,G,D,A,E,H,F#,C#,G#,D#,A#,E#,H#,F##,F##,...atd.
Občas vám mohou vyjít enharmonicky zaměnitelné akordy, např. H#=C, C##=D, G#=Ab. Je to logické,
mezi C a D je vzdálenost jednoho tónu a když tón C zvýšíme o dva půltóny, bude znít stejně jako tón D.
Tomu se říká enharmonická záměna - tóny zní stejně, jde o tentýž tón (nebo akord), ale může mít více názvů.