Z obsahu:

• O carvingu
• Výzbroj a výstroj
• Běžná údržba lyží
• Výběr a koupě lyží
• Údržba lyží

O carvingu

P.Křivanec, J.Molnárová / 2007
Učitelé lyžování, Lyžařská škola Logic

Lyžařské techniky se od pradávna (8000 let př. n. l.) odvíjely vždy od potřeb člověka, od materiálů a technologií, které byly používány při výrobě lyží.

Předmětem této sekce není přednáška z dějin lyžování, ale pro zajímavost a pochopení vývoje v oblasti lyžování je důležité, ukázat si rozdíly mezi dvěma posledními stupni vývoje. Dnes je to zejména rozdíl mezi tzv. „Klasickou“ (Kročnou a Snožnou) technikou lyžování a Carvingem.

„KLASICKÁ“ TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Období:
Rok 1887 (počátky lyžování v českých zemích) – cca rok 2000 (rozšíření carvingu mezi veřejnost).

Princip:
„Klasická“ technika, nebo jak ji nyní většina lyžařů nazývá „starý styl“ je založena na několika základních principech zatáčení:

Kročná technika:
Přenesení váhy na spodní-vnější lyži, zahranění této lyže zatlačením kolena dopředu a do středu budoucího oblouku a jízdě s nadlehčenou vnitřní lyží ve fázi vedení oblouku. Jedná se o jízdu po hraně spodní lyže s vertikálním pohybem těžiště lyžaře shora dolů.

Snožná technika
Opačný vertikální pohyb těžiště lyžaře, tzn. zdola nahoru, zůžená stopa, otočení se okolo hole. Oblouk vychází z nadlehčení lyžaře od sněhu a změnou směru jízdy smýkáním lyží.

Výzbroj - lyže:
- Délka = výška postavy +10 až +20 cm
- Rádius R40 – R70m
- Skluznice dříve dřevěné, později plastové i grafitové
- Hrany dřevěné – „žádné“, později ocelové šroubované,
  později L-hrany zakomponované do konstrukce lyže.

CARVINGOVÁ TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Období:
Rok cca 2000 (rozšíření carvingu mezi veřejnost) - současnost

V 70. letech se začalo mluvit o carvingu mezi závodníky. Trvalo však dlouhých třicet let, než výrobci lyží dokázali vyvinout a nabídnout tzv. carvingové lyže pro širokou veřejnost.

Princip:
Carvingová technika spočívá v jízdě po hranách s aktivním využitím vnitřní i vnější lyže. Carvingové, nebo-li „vykrojené“ lyže umí díky svému tvaru a materiálům ze kterých jsou vyrobeny tzv. „sami zatáčet“. Je už pouze na lyžaři, aby lyže „postavil správně na hrany“ a ty jej pak sami vedli bezpečně do oblouku. Existují různé metodiky, jak na carvingových lyžích zatáčet. S využitím mnoha, často velmi zábavných cvičení, dokáží naučit lyžařští instruktoři zatáčet každého lyžaře.

Výzbroj lyže:
- Délka = výška postavy -10 až -20 cm
- Rádius R7 – R16m
- Moderní materiály vycházející ze zkušeností ze závodního lyžování
- Hrany ocelové, popř. tepelným a chemickým zpracování obohacené o
  prvkytitanu apod.,zakomponované do konstrukce lyže.

POTŘEBNOST OBOU TECHNIK

Velmi důležité je si uvědomit, že nic není jen nové a staré. Každý zkušený instruktor lyžování Vám určitě řekne, že není možné umět lyžovat pouze Carving. Všichni se ocitneme v situaci, kdy je nezbytné ovládat i snožnou – smýkanou techniku a její modifikace.

Žádný lyžař nedokáže jet čistě po hranách v hlubokém sněhu, ve zúžených místech se špatnými sněhovými podmínkami apod.. Carving zkrátka není všemocný! Carvingová technika je moderní, bezpečná a příjemná na učení a zdokonalování, není však jediná, kterou musí každý dobrý lyžař ovládat.

Carving

Nejedná se o něco nového, nebo jak si někteří myslí – o módní výstřelek, který nás za nedlouho opustí a přejde opět v něco jiného. Není tomu tak! Původ carvingu sahá až do 70-tých let 20. století, kdy se o carvingové technice začalo hovořit mezi závodníky.

Trvalo však dlouhých třicet let, než výrobci lyží dokázali vyvinout a nabídnout tzv. carvingové lyže pro širokou veřejnost.

Co je to carving?

Carving je řezání oblouků po hranách lyží. Všichni známe obrázky z billboardů a časopisů, na kterých se borec řítí z kopce položený téměř celým tělem na sníh. Vypadá, že co nevidět spadne, ale ono nic. Ano, i takové techniky řadíme mezi carving. Jedná se však o extrémní formy provedení. Jedno je však jisté – vyobrazený borec jede po hranách a zůstávají za ním dvě ostré vyříznuté koleje jako stopy hran lyží.

Carving = řezání / hranění (odvozeno z anglického jazyka)

Proč k tomu potřebuji carvingové lyže?

Carvingové lyže mají zvláštní geometrii – tzv. krojení, které umožňuje při správném zahranění lyží změnit směr jízdy a nasměrovat lyže do požadovaného oblouku. Jede-li lyžař po hranách, jede bez smyku – carvuje. Např. smyk na zledovatělém svahu znamená veliké nebezpečí. Vyjetí oblouku po hranách obou lyží je proto bezpečnější než tomu bylo u starých technik, kdy se pro vyjetí oblouku využívala maximálně hrana spodní lyže a plochy skluznic.

Carving = bezpečí

Může jet lyžař na carvingových lyžích rychle?

Na starých klasických lyžích se jezdívalo především po plochách. Na carvingových lyžích se jezdí především po hranách. Celá skluznice lyže má mnohem větší plochu v mm2, než mají pouze hrany. Rovněž v lyžování platí fyzikální zákony. Jedním z nich je např. zákon o působení třecích sil. Čím větší plocha se sune po podložce (sněhu), tím větší tření mezi těmito plochami vzniká. Čím větší tření vzniká, tím větší odpor k pohybu – pohyb je pomalejší a energicky náročnější. Už tedy víme, na kterých lyžích může lyžař dosáhnout vyšší rychlosti? Správně, na těch, které pojedou po menší ploše. Na carvingových lyžích může lyžař jezdit rychle a navíc šetřit svoji energii a sílu.

Carving = méně namáhavá jízda

Jak se naučit carvovat?
V současné době je na trhu mnoho publikací o carvingové technice. Kromě nastudování teorie z těchto publikací je však rozhodně přínosné zaplatit si alespoň několik hodin výuky s kvalifikovaným lyžařským instruktorem.

Carveři samouci na svahu většinu času zkouší různé postupy, jak lyže přesvědčit o tom, aby zatočily právě tam, kam oni chtějí. Pokukují při tom po skupinkách lyžařů, kteří jsou vedeni instruktorem. Technika se však nedá celá pouze odkoukat od kolemjedoucích lyžařů a proto se carver samouk nikdy nedozví, jaké dělá chyby a jeho zlepšování je tím velmi zpomaleno.

Naopak několik lekcí z instruktorem dává lyžaři obrovské předpoklady k osvojení si techniky jízdy. Instruktor by měl odhalit chyby, poskytnout odborné rady a doporučit zdokonalovací cvičení vhodná a přiměřená věku, fyzické kondici a ambicím každého lyžaře.

Výzbroj a výstroj

Vázání

Koupíte-li lyže v bazaru, je jejich součástí i bezpečnostní vázání. Jestliže kupujete nové lyže v setu, výrobce sám nabídne nejvhodnější vázání. Nedílnou součástí každého bezpečnostního vázání jsou dnes samozřejmě již integrované brzdičky. Při výběru dbejte především na vypínací sílu:

Vypínací síla:
Dětské vázání cca od 0,75 do 5, kde každý stupeň reprezentuje přibližně 10kg hmotnosti dítěte. Vázání pro dospělé cca od 3 do 12, kde každý stupeň reprezentuje přibližně 10kg hmotnosti lyžaře.

Značka:
Záleží zcela na Vás, jakou značku zvolíte, technologie ani cena se u jednotlivých výrobců téměř neliší.

Lyžařské boty

Při výběru lyžařských bot je třeba brát na zřetel několik základních parametrů:

Velikost:
Bota by se měla zkoušet na nohu pouze s lyžařskou thermo ponožkou, popř. jednou tenkou bavlněnou ponožkou na odvádění potu a jednou teplejší ponožkou zabraňující úniku tepla. Bota by potom měla být přibližně o 0,5cm větší než noha.

Výška:
Záleží především na tvaru a tloušťce nohy v lýtkové části. Pro hubené nohy jsou zpravidla vhodnější vyšší boty. Pozor na závodní boty, které jsou konstruované pro odlišný styl jízdy!

Tuhost:
S příchodem moderních technologií a techniky lyžování – carvingu, se objevuje i potřeba odpovídajících bot. Na carving se doporučují spíše měkčí boty, umožňující výraznější předozadní pohyb a s citlivějším přenosem tlaku nohy do hran lyží.

Extrémním výběrem dnes mohou být pro tento účel speciálně vyvinuté šněrovací boty místo přezkových. Výrobci bot udávají tuhost skeletu v rozmezí cca 60 – 140. Pro začátečníky a rekreační lyžaře by tuhost skeletu neměla přesáhnout hodnoty 80. Tuhostí od 120 výše se vyznačují závodní lyžařské boty.

Značka:
Při výběru bot si většinou není možno vybírat podle značky, ale podle toho, jak bota dobře sedí na noze.

Hole

Dnes převážně duralové, ceny se pohybují okolo 200,- až 700,- Kč.

Délka:
Postavíte-li hůlku rukojetí na podlahu kolmo k ní a lyžař ji uchopí pod kolečkem, měla by jeho paže v předloktí svírat s horní částí paže úhel 90°.

Helma

V současné době jeden z nejvýznamnějších bezpečnostních prvků každého lyžaře. Při výběru se musí dbát kromě velikosti především na to, aby přilba lyžaři výrazně nezmenšovala zorný úhel a neomezovala jeho sluch. Nejen že chrání hlavu před úrazem, ale zároveň i před chladem, sněžením, apod..

Brýle

Každý lyžař by měl mít k dispozici brýle lyžařské i sluneční. Lyžařské brýle chrání zrak lyžaře při špatném počasí, sněžení, mlze, apod.. Velikost a tvar brýlí je potřeba volit odpovídající k věku a velikosti hlavy lyžaře, nezapomenout na čepici, popř. přilbu, na jejímž tvaru a velikosti závisí velikost a tvar lyžařských brýlí. Sluneční brýle jsou nezbytné především z důvodu nebezpečného UV záření.

Vak na lyže

Vak na lyže slouží jako ochrana při manipulaci s lyžemi při přepravě. Vyrábějí se různé délky vaků, speciální zkrácené vaky na dětské či carvingové lyže, dále vaky pro 2 páry lyží. Vak by měl mít kvalitní zipy, aby se do něho lyže snadno a rychle uložily.

Rukavice

Rukavice jsou velmi důležitou součástí výstroje lyžaře. Chrání ruce především před mrazem a dále brání pořezání od hran lyží. Rukavice by měli být maximálně o 5mm delší než prsty. Pro carving by měli mít stahovací pásek na zápěstí. Rukavice musí svou délkou zasahovat přes zápěstí, aby ji šlo přetáhnout přes manžetu.

Rukavice se vyrábí z různých nepromokavých, thermo a izolačních materiálů. Na extrémní formy carvingu jsou vyráběny speciální rukavice s vystuženým palcem a zpevněnou dlaní včetně ochranného pásku zápěstí, které lyžaři umožní jezdit rukou po sněhu a chrání ji tak před možnými zlomeninami.

Běžná údržba lyží

Údržba skluznice

Mezi veřejností často koluje doměnka, že se dnešním novým lyžím nemusí voskovat skluznice. Jedná se však o obrovský omyl. Každý dnes používaný materiál na výrobu skluznic lyží je porézní. V pórech se zachytávají kapky vody, které následně přimrzají. Nejen že potom lyže nejedou a lepí se na ně sníh, ale také se velmi poškozují a opotřebovávají. V servisu skluznice napustí speciálním voskem, který je bude chránit a zaručí jejich výborné kluzné vlastnosti po sněhu.

Vykazuje-li skluznice známky poškození – rýhy, apod., nebo je-li skluznice suchá – bělavé barvy, s vyčnívajícími částečkami materiálu skluznice (říkáme že skluznice „chlupatí“), potom je nezbytné lyže navoskovat rozehřátým voskem (v odborném servisu). Namazání skluznice chladným nebo tuhým voskem za studena jízdní vlastnosti lyže rozhodně nezlepší. Dočasnou formou ochrany skluznice může být použití tekutých vosků.

Údržba hran

Minimálně každých cca 7 dní lyžování (záleží na kvalitě sněhových podmínek) je nezbytné odstranit vzniklý grot na hranách lyží ručním brouskem. Nevíme-li si s tímto rady, je potom nejvýhodnější navštívit lyžařský servis a nechat si poradit odborníky.

Údržba lyží během sezóny

Doporučuje se rozhodně pravidelná kontrola skluznice a hran. Po každém lyžování by se měli skluznice a hrany osušit čistou a suchou tkaninou.

Návštěva odborného servisu

Doporučuje se navštívit servis minimálně dvakrát za rok.

Na podzim před sezónou, aby odborník:
a) zkontroloval na speciálním stroji vypínací síly bezpečnostního vázání,
    popř. vázání promazal speciální vazelínou.
b) ošetřil skluznice lyží pro jejich používání speciálním voskem.


Na jaře po sezóně, aby odborník:
c) lyže důkladně očistil po sezónním používání.
d) opravil vzniklé rýhy na skluznicích.
e) naostřil hrany a v případě potřeby přebrousil skluznice lyží.

Uskladnění lyží

Po ošetření lyží na konci sezóny se doporučuje jejich uskladnění v horizontální poloze skluznicemi směrem vzhůru. Rozhodně se nedoporučuje ponechávat lyže v lyžařských vacích od jara do podzimu bez jejich osušení a ošetření.

Výběr a koupě lyží

Všeobecně

V dnešní době se zájemcům o lyžování nabízí obrovská škála druhů, modelů i značek lyží. V dnešní době se doporučuje koupě výhradně tzv. carvingových (vykrojených) lyží. Usnadňují lyžaři jejich ovladatelnost, a přináší mu bezpečnější a příjemnější pocity při lyžování.

Je mnoho cest, jak si lyže vybrat. Důležité však je, uvědomit si, na co si lyže kupujete. Téměř každý lyžař si od lyží slibuje bezpečnou jízdu, toleranci, trvanlivost, legraci a požitek z jízdy.

Co vše potřebuje lyžař vědět, aby si koupil vhodnou lyži „ušitou přímo na míru“ jeho potřebám, schopnostem a dovednostem, způsobu jízdy a především jeho očekávání?

Pokročilost jezdce

Při výběru lyží je nezbytná upřímnost k sobě samému a určitá sebekritika, než přeceňování svých sil a hraní si na závodníka. Není totiž pravdou, že když si lyžař začátečník koupí závodní lyže, bude jezdit mnohem lépe. Naopak. Závodní lyže jsou zkonstruované pro závodníky, lyže pro začátečníky jsou zkonstruované pro začátečníky.

Každý kupující by si měl odpovědět na několik následujících otázek. Odpovědi si zapamatovat a být připraven je použít při výběru lyží v obchodě.

1. Výkonnostní kategorie (úplný začátečník / mírně pokročilý / sportovní ambiciózní lyžař / lyžař specializující se na určitý styl jízdy – cross, fun, free style, …)
2. Pohlaví
3. Věk
4. Hmotnost a fyzická kondice (zdravý člověk / s fyzickou indispozicí (po úrazu))
5. Časové hledisko (1 týden za několik let / 1 týden za rok / 2 týdny za rok / více než 2 týdny za rok)

Druh a typ lyží

Výsledkem odpovědí na výše položené otázky by mělo být jednoznačné přiřazení odpovídajícího druhu a typu lyží odborným prodejcem.

Vzhledem k tomu, že zatím nedošlo ke sjednocení názvosloví a pojmenování jednotlivých druhů lyží, pojmenovává si druhy lyží každý výrobce dle svého vlastního názvosloví. Z tohoto důvodu zde není možné uvádět konkrétní členění. Navštivte proto Vašeho prodejce, který Vám konkrétní druhy a typy u jednotlivých značek lyží vysvětlí.

Doporučená délka lyží = cca výška postavy – 10cm až 20cm, záleží na konkrétní značce, druhu a typu.

Značka lyží

Vybraná značka lyží není zcela důležitá. Nezbytné je, uvědomit si, že každý výrobce vyrábí své modely lyží s určitými jízdními vlastnostmi. Základní rozdělení a zařazení se poměrně shoduje mezi všemi výrobci. Neshodují se však názvy a pojmenování. Důležité jsou však skutečné vlastnosti každé konkrétní lyže.

Lyžař se může cítit dobře na lyžích určených k rekreačnímu lyžování např. od jedné značky, ale lyže určené pro pokročilé lyžaře už mu tolik sednout nemusí. Každá lyže má své specifické krojení – tvar, který umožňuje lyžím zatáčet, specifickou tuhost, vlastnost držet zahraněná na zledovatělém terénu apod.. Proto, jaká lyže by vyhovovala právě Vám je nejlepší vyzkoušet na tzv. testovacích dnech, které jednotliví výrobci pořádají v lyžařských střediscích po celé Evropě, včetně českých horstev. Neváhejte proto, a navštivte alespoň některý z těchto testovacích dnů. Náklady na jednodenní vyzkoušení Vám rozhodně vynahradí nepříjemný pocit ze špatného výběru na slepo v následujících několika letech. (Platí především při koupi dražších modelů).

Lyžařské sety

V dnešní době již většina výrobců lyží nabízí ve svém sortimentu tzv. lyžařské sety – lyže + vázání. Jedná se zpravidla o velmi výhodnou nabídku zajímavou především po stránce ceny. Z technického hlediska je dnes hodně modelů lyží konstruováno výhradně na konkrétní typ vázání. V tomto případě potom zákazník nemá ani jinou možnost, než zvolit nákup setu.

Kde lyže koupit

E-shop:
Velmi moderním trendem je v současnosti nákup v e-shopech na internetu. To je samozřejmě možné, zajímavé především s ohledem na pořizovací cenu. Rozhodnete-li se nakoupit lyže na internetu, potom byste měli naprosto přesně vědět co chcete. Lyže byste neměli kupovat jen podle barvy nebo ceny, ale mít vybraný model vyzkoušený na nějakém z testovacích dnů prodejen nebo půjčoven.

Obchodní domy:
Druhou možností je nákup v obchodních domech a velkých prodejnách sportovních potřeb. Jedná se rovněž o velmi výhodný způsob nákupu především s ohledem na cenu. Nevýhodou je však většinou menší výběr. U tohoto způsobu nákupu stojí především za zmínku riziko, že zákazník může narazit nikoliv na zkušeného prodavače, ale na pouhého podavače. Ten potom radí především s ohledem jak na cenu zboží (čím dražší, tím lepší), tak na stav skladových zásob (kterých máme nejvíce, ty budou nejlepší).

Obchody se sportovním zbožím:
Třetí možností je nákup lyží v malých obchodech, které často bývají součástí servisu sportovního zboží. Tyto obchody si zřizují většinou zkušení lyžaři a sportovci, kteří se Vám budou určitě snažit poradit a vybrat Vám takový model lyží, který bude skutečně vyhovující Vašim požadavkům.

Nepsané pravidlo, kterým se lze při nákupu řídit je, že čím méně se Vás prodávající ptá, než sáhne po modelu lyží který by Vám nabídl, tím méně tomu rozumí. V tomto případě byste měli raději od koupě ustoupit a poohlédnout se po nějakém obchodě s odborníky.

Rovněž existuje možnost využít konzultací se skutečnými odborníky – lyžařskými pedagogy a lektory. Tyto poradenské služby nabízí (většinou za symbolický poplatek nebo bezplatně) především lyžařské školy.

Montáž vázání, servis lyží

Rozhodně se nedoporučuje montování a seřizování bezpečnostího vázání svépomocí. Doporučuje se donést lyže do autorizovaného servisu a nechat si vázání namontovat a seřídit odborníky. Zároveň Vám zde pomohou i s přípravou a údržbou lyží pro jejich používání.

Údržba lyží

Autor : Josef Šnobl,
opravna, servis, prodej lyží - Plzeň Roudná

PŘÍPRAVA LYŽÍ PŘED LYŽAŘSKOU SEZONOU

Chtěli - bychom vám přiblížit objem prací, které si může lyžař případně snowboardiata provést před začínající sezonou a v průběhu sezony svépomocí. Všechny tyto práce na této údržbě se samozřejmě odvíjí od četnosti ježdění a kvality sněhové podložky. Popisované práce jsou stejné pro lyže i snowboard.

Ve většině případů vám lyžařské servisy předají lyže v tzv. základní úpravě. To je přebroušenou ze spoda (od skluznice) a boku lyže (hrany, vetšinou pod úhlem 0,5 stupňů vč. napuštění základním voskem. Tato část údržby je prováděna na speciálních strojích a nedoporučujeme ji provádět svépomocí.

Dle úrovně umění lyžaře pak následuje individuální úprava ( doladění - tuning) t.j podbroušení hran v určité délce ve špičce a patě lyže, vyleštění hran a namazání skluzovým voskem. Tyto práce samozřejmě provádějí lyžařské servisy na přání zákazníka také, ale nejsou zahrnuty v ceně tzv. základního servisu. Takto upravenou lyži je pak nutné v průběhu sezony udržovat v optimálním stavu. V případě ,že je již průběžná údržba neefektivní (poškození hran nebo skluznice o kameny, nebo ztracení ostrosti hran, je nutné základní přebroušení obnovit a to dle potřeby i několikrát za zimní sezonu.

Co potřebujeme k tomu abychom lyže udrželi ve stavu, který přináší z lyžování radost.

1. Předně musíme mít lyži dobře upnutou. Bez upnutí můžeme tak nejvýše srazit otřep na hraně lyže. Dobré upnutí zajistí specielní svěráky,dnes již běžné vybavení slušných lyžáren v apartmánech a hotelích alpských zemí.
2. Dále budeme potřebovat sadu kartáčů na roztírání vosků (nejčastěji silikonový a bronzový).
3. Ostřiče hran tzv. brousky s nastavitelným sklonem upnutí pilníku případně diamantu.
4. Sadu pilníků s různou hrubostí(100-250) a kartáč na čištění pilníků.
5. Diamantový kámen,nebo diamantové brousky na dopracování (doleštění ) hrany.
6. Brusnou gumu.
7. Voskovací žehličku s regulací teploty.
8. Škrabky (cidliny) -kovovou a plastovou.
9. Odstraňovač starých vosků.
10. Smirkové papíry drsnosti 100-250
11. Gumičky na zaaretování brzdiček vázání.

Nejdříve musíme lyži vykartáčovat kartáčem s bronzovými štětinami,abychom odstranili špínu ze skluznice.Pomocí jemného smirkového papíru přiloženého k velkému pilníku vyleštíme skluznici a hrany tak, aby zůstala zachována struktura skluznice (pokud je skluznice strukturována).

Pro kontrolu správného přebroušení boční hrany pomalujeme hranu fixem.
Nejprve brousíme boční hranu po celé délce lyže pod úhlem87-90 stupňů dokud nezmizí barva nanesená fixem a hrana bude ostrá. Dále si označíme vzdálenost pro podbroušení špiček a pat. Př. celá lyže je podbroušena na 89 st. a špičky v délce 30cm a paty v délce 20cm na 87 st.) Tyto hodnoty se odvíjí od zkušenosti lyžaře,stylu jízdy a kvality sněhové podložky.Na konec celou hranu vyleštíme diamantovým brouskem a případně vzniklý otřep hrany srazíme brusnou gumou.

Po broušení hran znovu lyži očistíme kartáčem a můžeme začít s voskováním. Při voskování je nutné dávat pozor na správnou teplotu vosku dle doporučení výrobce.Čím déle žehlíme tím kvalitněji se vosk dostane do mikroporů skluznice a lyže přijme více vosku.Škrabkou stáhneme přebytečný vosk ze skluznice i hran.

Skluznici vyleštíme kartáčem tak, že vosk není prakticky pouhým okem viditelný. K vyleštění používáme nylonový nebo kartáč z koňských žíní. Nylonový kartáč na teplejší vosky a kartáč z koňských žíní na studené vosky.Když je skluznice správně vyleštěná vypadá mastně a leskne se.

Tyto práce bohužel zaberou nějaký čas, ale jak každý zkušený lyžař ví, že toto vynaložené úsilí se mu vrátí v požitku z jízdy. Utěchou nám rekreačním lyžařům muže být to, že takto připravit lyže pro závodníka trvá i několik hodin zatímco v našich rekreačních podmíkách bychom tyto práce měli zvládnout do jedné hodiny.