Komu je tento článek určen?

Zejména začínajícím fotoamatérům a všem,
kteří se zajímají o focení, nebo zvažují digitální fotoaparát zakoupit.
V tomto článku se pokusím jednoduchým způsobem nastínit základní
části a funkce digitálního fotoaparátu, i to na co je dobré se zaměřit, pokud si nový aparát budete pořizovat.V druhém díle "Základy fotografování" se pak můžete dozvědět něco o expozici, kompozici, organizaci souborů fotek ap.

Stručný obsah článku:

1. Výběr fotoaparátu
2. Základní pojmy, parametry a hlavní části fotoaparátu ( rozlišení, zoom, optika…)
3. Srovnání, výhody a nevýhody jednotlivých typů fotoaparátů
4. Expozice
5. Kompozice
6. Techniky focení různých příležitostí ( makro, sport, portrét,...)
7. Organizace souborů s fotkami
8. Úprava fotek
9. Tisk, fotolaby
10. Závěr

1. Výběr fotoaparátu

Při výběru fotoaparátu je důležité si ujasnit k čemu , jak často, jakým způsobem budete fotoaparát používat a jaké jsou vaše základní požadavky na přístroj.Pokud se teprve chystáte k jeho koupi, bude vás zajímat i kapitola č.2 ( Součásti a základní parametry). Pokud nezvládáte anglicky, pořiďte si raději model s češtinou, ovládání bude pro vás jednodušší. Pro začátek se pokuste zařadit do jedné z následujících kategorií:

a) Pasivní uživatel

Bude fotit pouze občas. Zejména rodinu, oslavy, kamarády z akcí, občas z výletů a dovolených . Případně bude fotoaparát používat ve firmě pro běžnou práci, hlavně ve dne. Nechce se zabývat složitým nastavováním , chce hlavně fotit podle potřeby a chuti. Jen zcela vyjímečně si vyzkouší některý z efektů, které přístroj nabízí.

Pokud jste z této skupiny, nejdůležitější je pro vás:

Takovéto přístroje lze v dnešní době pořídit zhruba v rozmezí od 2 do 10 tisíc Kč. Bude vám zřejmě vyhovovat plný automat .V jednotlivých cenových úrovních bývají parametry těchto přístrojů velmi podobné a liší se zejména vzhledem. Mezi stylovými fotoaparáty najdete např. i „žiletky“ – velmi tenké a ultralehké foťáky, které nosíte v kapse od košile a ani o tom nevíte. Téměř vždy nabízí tyto přístroje mimo plně automatického režimu i možnost volby priority času, clony , nebo výběr z přednastavených režimů focení pro sport, krajinu, portrét apod.

b/ Aktivní uživatel nebo fotoamatér

Bude fotit poměrně často. Převážně využívá plně automatický režim, ale také ho baví si s fotkou „vyhrát“ a vyzkoušet nějaké varianty, efekty, či nové pohledy. Občas experimentuje, přemýšlí o kompozici a hledá možnosti , jak vytvořit fotku podle svých představ . Nespokojí se s pouhým cvakáním, ale rád se ponoří do návodu k maximálnímu využití možností přístroje. Valnou většinu jeho funkcí prostuduje i vyzkouší. Za vyšší kvalitu a možnosti si raději připlatí a překousne i některé mínusy , jako např. vyšší váha a rozměry přístroje.

Pokud je tato skupina vaše, zajímá vás zejména :

- rozlišení a technické parametry fotoaparátu
- požadujete i možnost manuálního nastavení
- zoom (možnost přiblížení) bude asi jedno z hlavních kritérií výběru
- zajímá vás patrně i použitá optika a např. i rychlost odezvy spouště
- patrně si mimo větší paměťové karty přikoupíte i nějaké další příslušenství
- možná budete chtít příležitostně poslat vaši fotku do nějaké amatérské soutěže

Do této kategorie spadají

Nutno ale podotknout, že mezi velmi kvalitním kompaktem a zrcadlovkou nižší třídy od renomovaného výrobce je propastný technický, kvalitativní (i cenový) rozdíl.Hlavně je třeba vzít také v úvahu, že k zrcadlovce budete potřebovat další příslušenství -základní porovnání typů přístrojů najdete dále v kapitole 2) . Představiteli kvalitnějších kompaktů by mohl být od Canona např. Power Shot IS., některé Olympusy Panasonic s lepší optikou,... Co se týká zrcadlovek nižší až střední třídy , např. Canon třídy D - EOS

c) Poslední skupinu tvoří profesionálové,

nároční fotoamatéři a profesionálové. Ceny přístrojů v základu se často pohybují od několika desítek do stovek tisíc korun. Tato kategorie není předmětem zájmu tohoto článku , proto se jí zde nebudeme zabývat.

Zpět na obsah

2. Základní pojmy, parametry a hlavní části fotoaparátu

Nebudu zde probírat všechny části fotoaparátu, ale soustředíme se pouze na některé jeho základní a podstatné prvky, odlišnosti a funkce .

Napájení

Napájení vašeho fotoaparátu je řešeno buď speciální baterií , nebo většinou tužkovými monočlánky AA. Speciální nevýměnná baterie bývá většinou výkonnější, ale také dost drahá . Oproti tomu nabíjecích tužkových článků (většinou typu NiMH) můžeme zakoupit více sad a postupně je v pohodě dobíjet pomocí nabíječky ze zásuvky. Počítejte s tím, že např. při focení v zimě se kapacita a výdrž baterií razantně snižuje, proto vždy mějte s sebou náhradní. Většina nabíjecích baterií se také podle jejich kvality postupně samovolně vybíjí , takže po několika týdnech, nebo měsících nečekejte 100% stav. Nezapomeňte při jejich výměně dodržet stanovenou polaritu, ta je vždy vyznačena na fotoaparátu.

Paměťové karty

Paměťových karet je na trhu více druhů , liší se velikostí , rychlostí a zejména kapacitou. Pro běžné použití není důležité, zda váš fotoaparát využívá kartu SD, miniSD, nebo např. Compact Flash. Pro náročnější focení už ale může např. rychlost paměťové karty hrát roli, např. při ukládání snímků do paměti. To hlavní co vás však bude zajímat je její kapacita. Mějte na paměti, že čím vyšší rozlišení mají pořízené fotky, tím obsahují více dat a zaberou tímto více prostoru v paměti. Pro ilustraci uvedu, že fotka pořízená v nejvyšší kvalitě JPEG , fotoaparátem s rozlišením 7 MPix , ukousne z paměti min. 2 až 3 MB . Pro pohodu a klid při focení, je proto vhodné pořídit kartu rozhodně ne menší než 2GB. Pak se nám do paměti vejde minimálně něco kolem 600 ks fotografií, což je velice příjemné, zejména pokud s sebou nemáte na dovolené např. notebook se čtečkou pro přenesení souborů z karty.

          

Ovládání , váha a tvar

Rozebírat detailně ovládání, by bylo jako nosit dříví do lesa. To se liší model od modelu. Zejména bych vás ale chtěl upozornit na to, že vydolovat z laciného aparátu nějakou funkci, nebo změnit nastavení bývá často otravné a zdlouhavé, kdežto jejich kvalitní ( a dražší ) kolegové mívají na nejpoužívanější funkce vlastní speciální tlačka a vychytané rychlé, jednoduché menu. Tady se opravdu typy a výrobci lámou. Proto zejména pokud se chystáte fotit více, zabývejte i ergonomií a tím, jak vám tvarem a velikostně padne aparát do ruky, zda tlačítka jsou pro vás příjemně přístupná atd.

Také na váhu a velikost je třeba myslet . Může se stát, že vás větší velikost bude občas obtěžovat, např. na lyžích, nebo pokud si vyjdete v létě jen tak bez baťůžku. V případě zrcadlovky a při použití teleobjektivu bez stativu, budete mít co dělat fotku udržet . Tam už jde včetně příslušenství o kila v zavazadlech navíc.

Rozlišení

Rozlišení na kvalitu snímku jako takovou nemá žádný vliv. Pokud fotíme s rozlišením 2 MPix nebo 8 MPix , je rozdíl ( při použití stejné tiskárny) pouze v tom, že z vyššího rozlišení je možné vytisknout větší formát fotografie. Pokud vytisknete obě fotky na formát 15x10 cm, bude kvalita fotek stejná. Pokud ovšem budete obě tisknout na formát 22x16,5 cm, snímek s nižším rozlišením ( zde 2MPix) bude vykazovat nedostatek pixelů, což se projeví kvalitativně kostrbatými obrysy, vykreslenými malými čtverečky. Pro ilustraci uvádím zhruba z jakého rozlišení lze zhruba zhotovovat jednotlivé formáty fotografií bez ztráty kvality:

2MPix 10x15cm
3MPix 13x18cm
4MPix 15x20 cm
5MPix 16,5x22 cm
atd.

Pokud máte solidně velkou paměťovou kartu , doporučuji vám fotit v nejlepší možné kvalitě, i když váš fotoaparát nabízí variantně i rozlišení nižší. Zmenšovat se dá vždy bez ztráty kvality, ale opačně to nelze. Navíc při vyšším rozlišení se vám otevírá možnost dále s fotkou pracovat, jako např. pořizovat výstřižky ( zvětšeniny ) částí fotky , doupravit ostřižením formát apod..

Zoom

Usnadňuje kompozici a často bývá nejatraktivnější funkcí přístroje. Umožňuje objekt focení významně přiblížit a zvětšit. Analogové zoomy se pohybují zpravidla od 4 násobného zvětšení, až dnes do ultrazoomů s 18x zvětšením. Digitálním zoomem se zabývat nebudu, protože je téměř zbytečný a nepoužitelný - zvláště u přístrojů s nižším rozlišením.

Optická stabilizace

U lepších fotoaparátů se setkáváme s optickou stabilizací, která jednak snižuje riziko neostrých snímků a za druhé může rozšířit využitelnou expozici o několik stupňů, což oceníme při snížené viditelnosti, nebo např. při focení sportu.

Vestavěné efekty

Z vestavěných efektů většinou najdeme např. možnost změny režimu na černobílé fotky, zabarvení Sépie a několik jiných, vesměs min. používaných možností. Stejného cíle lze dosáhnout i pozdější úpravou fotofrafií ve vhodném programu na PC - ale je to další práce navíc.

Foto:
zde byl použit vestavěný efekt Sépie, což způsobilo dané barevné podání snímku, který má vyznít lehce dobově s ohledem na fotografovaný objekt.

Rychlost odezvy spouště

Není nepodstatná a je třeba na ni brát ohled. Obecně lze konstatovat že vyšší cena a kvalita přístroje = vyšší rychlost odezvy. Často se setkávám s dotazy proč jsou pořízené fotky z levnějších aparátů rozmazané a většinou je to tím, že ten kdo fotí, stiskne spoušť a ihned strhne fotoaparát v domnění, že fotka je již hotova, což není pravda. Při focení je třeba myslet na to, že po rychlém stisku spouště fotoaparát nejdříve musí zaostřit a pak teprve po stanovenou dobu exponovat. A po celou tuto dobu je nutné udržet přístroj v klidu, jinak se snímek mázne. Na LCD display to není ihned na fotkách znatelné, ale po shlédnutí fotek na PC , nebo po vytištění nastane rozčarování.

ISO

= International Organization for Standatization, což je organizace, zabývající se standardizací a ujednocení některých procesů. Tento termín je přebrán už z dob analogových fotoaparátů, kde vyjadřoval citlivost filmu. Čím vyšší hodnota ISO , tím citlivější film . Citlivému filmu stačily kratší časy na expozici a proto byly vhodné na focení např. za velmi špatných světelných podmínek , v noci apod. U digitálů je to samozřejmě o elektrickém vybuzení snímacího čipu, který funkčně zastává zjednodušeně řečeno funkci původního kinofilmu. Použitelná hodnota ISO se pohybuje u běžných kompaktů od 50 do 400 ISO, přičemž ISO 100 je standard pro denní světlo.V prodeji dostanete i kompakty s ISO 800 a více, ale je třeba myslet na to , že u vyšších hodnot ISO se bohužel stupňuje digitální šum, který je na snímku patrný. Pro běžné kompakty jsou hodnoty ISO nad 400 většinou nepoužitelné. To u zrcadlovek je to jiné kafe, tam je možné nastavit několikanásobně vyšší hodnoty ISO bez starostí o kvalitu snímku snímek ( což je dáno hlavně větším a kvalitnějším snímačem).

Další příslušenství

Dalším příslušenstvím je u kompaktů stativ ( od pidi stativů do kapsy vhodných na cesty za cca 250Kč až po klasické velké - cena již od několika stokorun), dále sluneční clona, někdy širokoúhlý konvertor apod. Samostatnou kapitolou jsou digitální zrcadlovky . Ty používají navíc zejména výměnné objektivy, různé filtry, clony, přídavné zdroje energie apod. Takže na pořízení plné univerzální výbavy si k zrcadlovce připravte malý kufřík a slušně nabitou šrajtofli.

Zpět na obsah

3. Stručné srovnání jednotlivých kategorií fotoaparátů

1/ minikompakt , stylový kompakt , automat

Výhody :

malé, nízká hmotnost, skladné, jednoduché a snadno použitelné pro běžnou potřebu, minimum nastavitelných funkcí, nenáročné, nevyžadují znalosti fotografování, umí celkem solidní fotky za dobrých světelných podmínek. Pro focení různých situací většinou obsahují přednastavené funkce – Sport, Noční snímek, Krajina, Portrét apod.

Nevýhody:

žádné další volby a možnosti, žádné manuální funkce, s ubývajícím světlem se kvalita snímků zhoršuje, většinou obtížný přístup k funkcím a nastavení.

2/ kompakty vyšší třídy (srovnání s automaty - bod 1)

Výhody :

mají kvalitnější optiku , často optický stabilizátor, vyšší rozsah zoomu, navíc nabízí manuální nastavení expozice a ISO, mají větší variabilitu zaostřování, rychlejší časy, sekvenční focení, často lze dokoupit nějaké příslušenství, jednoduchost obsluhy

Nevýhody:

vyšší hmotnost oproti minikompaktům, menší skladnost, vyšší cena, větší náchylnost na poškození

3/ zrcadlovky (oproti kompaktům v bodě 2)

Výhody:

znatelně vyšší kvalita fotek, větší a kvalitnější snímač, přesnější optika, větší rozsahy expozice i předvoleb, znatelně nižší hladina digitálního šumu i při focení na vyšší ISO, propracované možnosti a funkce. U renomovaných výrobců je výhodou možnost výměny a přenositelnost kvalitních objektivů

Nevýhody:

vyšší cena, vyšší hmotnost fotoaparátu a příslušenství, menší okamžitá variabilita oproti kompaktům, menší skladnost, nutnost výměny objektivů při nutnosti větší změny ohniskové vzdálenosti .

Zpět na obsah

4. Expozice

Pravdou je, že jen mizivé procento vlastníků fotoaparátů (neprofesionálů) má ponětí o tom, jak fotografie vzniká. Zvláště v dnešní digitalizované době – stačí pouze mačkat spoušť. Dříve se fotograf stával většinou i kutilem, sám si vyvolával fotky doma v koupelně, učil se přirozeně a hlavně byl nucen více přemýšlet o fotkách, když film nebyl nejlevnější a vešlo se na něj v nejlepším případě 36 fotek.

Jak tedy fotoaparát funguje ?

Po stisknutí spouště se otevře na okamžik štěrbina (závěrka) a na film proniknou světelné paprsky, které na tomto filmu vyvolají chemické změny podle intenzity a barvy dopadajícího spektra. Film je potažen světlocitlivou vrstvou halogenidu stříbrného, která tím, že zreaguje podle barvy a intenzity dopadnutého světla, snímek zaznamená. Následně po dofocení filmu je třeba ho chemicky ošetřit – vyvolat.

U digitálních fotoaparátů se funkce Clony, času a ISO prakticky neliší od starých kinofilmových fotoaparátů (viz výše), ale samozřejmě je třeba mít na paměti, že v digitálu je místo kinofilmu elektronický čip, čas expozice je řízen většinou nikoliv klasickou mechanickou závěrkou, ale dobou po kterou je čip napájen elektrickým proudem a ISO si představte zjednodušeně že je dáno úrovní vybuzení (napětí) čipu.
Nicméně lze s těmito hodnotami a nastaveními pracovat velmi obdobně jako v minulosti s klasickými foťáky. Toto zjevně bylo i záměrem konstruktérů digitálů, aby mimo jiné zjednodušili přechod k digitálům a tím pádem vystrojili funus analogům.

Při otevření závěrky ale vstupují do hry tyto vlastnosti :

1) Clona

- velikost nastaveného zaclonění

Řídí velikost otvoru, kterým prochází světlo na film ( snímač) .Velikost tohoto otvoru můžeme regulovat tím, že na fotoaparátu nastavíme clonu.Velikost zaclonění udává clonové číslo. Rozsah možného nastavení clony u průměrných kompaktů se pohybuje cca od 2,7 do 8. Čím je toto číslo vyšší, tím je zaclonění otvoru větší a na film je propuštěno tím pádem méně světla.

2) Čas expozice

- udává, na jak dlouho závěrku otevřeme

Nastavený čas expozice určuje, jak dlouho budou paprsky dopadat film ( snímač) . Čím delší bude čas, tím více světla postupně dopadne na kinofilm (snímač ) . U digitálních průměrných kompaktů se nastavitelnost času ( expoziční doby), po kterou je závěrka otevřena, pohybuje zhruba od 1/3200 s do 15 s. Při focení v šeru použijeme delší časy, na sluníčku naopak krátké.

3) ISO

- udává, jak citlivý je založený film

Čím je film citlivější, tím méně světla potřebuje na zachycení scény a lze použít i kratší časy. Daní za vyšší citlivost však bývá vznik šumu.

A jak zapadají všechny tyto věci do sebe ?

Uvedu zjednodušený případ :

Předpokládejme, že máme nastavené ISO (ekvivalent citlivosti filmu) na běžnou hodnotu 100 pro denní světlo. Chceme-li zhotovit dva stejné snímky s různým nastavením clony a času, je to možné. Ale pokud přidáme clonu (více zacloníme = vyšší clonové číslo => pustíme méně světla a tím pádem musíme prodloužit čas, aby se expozice vyrovnala.

Foto:
zde máme dva totožné snímky, které se liší pouze nastavením clony (a tím pádem i času). Všimněte si jaký má nastavení clony vliv na způsob zachycení pouličních lamp.

1 snímek - clona 2,7 a čas 2s
2 snímek - clona 8   a prodloužený čas 15s, aby byly snímky totožné. Samozřejmě stativ v obou případech.

Preferenční režimy

Jsou poloautomatickou variantou expozice, jakýsi mezičlánek mezi plně automatickým a manuálním režimem. Tyto volby jsou vždy na fotoaparátu velmi dobře dostupné. Princip spočívá v možnosti nastavení jedné z hodnot (clona nebo čas) a ostatní hodnoty i nastavení obstará fotoaparát sám výpočtem tak, aby byla expozice optimální. Na přístroji najdete většinou režim preference clony a preference času.

Např.na sport budete obvykle potřebovat kratší časy, můžete tedy :





Pozn:
Na fotoaparátu většinou najdete i tzv. scénické režimy. Jde o výrobcem přednastavené režimy vhodně nastavené pro vybrané situace, jako např. noční snímek, sport, portrét, pláž ap. Tyto režimy je možné používat, neumožňují však většinou už žádné další manuální nastavení.

Na závěr této kapitoly doplňuji, že u valné většiny fotoaparátů se nastavení těchto hodnot promítne v reálném čase na pomocném LCD Display nebo v hledáčku spolu s informací o případném podexponování či přeexponování. To je velice výhodné, protože pak můžeme před zhotovením snímku jednoduše porovnávat obrázek na display s naší představou a upravovat nastavení tak dlouho, až budeme spokojení.

Zpět na obsah

5. Něco málo o kompozici

Až dosud jsme se zabývali fotoaparátem jako takovým, jeho nastavením a vlastnostmi. Vytvořit fotografie, které potěší, vyjadřují nějaký pocit, vzkaz nebo jsou prostě jen zajímavé, však závisí jen na člověku. Je třeba také počítat s tím, že lidské oči vidí scénu před sebou vícerozměrně. Navíc oko zaostřuje pouze na jednu velice malou oblast před sebou (téměř bod) a zbytek náš mozek interpretuje pomocí periferního vidění a předchozích vizuálních informací.

Pokud před sebou vidíte krásné hory se západem slunce, můžete být po zhotovení vaší fotografie zklamáni, protože objektiv zachytí se svými omezenými možnostmi pouze malou část celkového obrazu a navíc pouze ve dvou rozměrech, takže se fotka může jevit jako plochá a bez „jiskry“. Neuškodí proto, když si tu připomeneme několik základních pravidel, která nám mohou pomoci.

1/ pravidlo zlatého řezu

Principem tohoto pravidla je rozdělení fotografie na třetiny horizontálně i vertikálně a vzniklé jednotlivé průsečíky nám vyznačí oblasti, které jsou pro naše vnímání nejatraktivnější a tudíž vhodné k umístění fotografovaného objektu. Zejména se vyvarujte umísťovat vždy předmět focení přesně uprostřed. Tyto fotografie působí z většiny nudně a vy se ochuzujete o možnost přibrat na volné místo v snímku druhoplánovaně ještě nějaký zajímavý doplněk scény např. z pozadí.

2/ Vyvarujte se fotografií, které nemají jasně zřetelný hlavní předmět

Typicky jsou to nic neříkající krajinky bez zajímavého detailu, nebo náhodná fotografie dětí z hřiště na dětském táboře, kde všichni někam jdou, ale nikdo neví kam, na fotce se vlastně nic neděje a žádné z dětí není hlavní dominantou. Z vaší fotografie by mělo být vždy zcela zřetelné, co bylo předmětem vašeho zájmu . Je třeba si uvědomit, že fotografií „něco“ sdělujete, a to „něco“ by měla fotografie vydat při shlédnutí, pokud je povedená.

3/ Věnujte pozornost pozadí

Pokud fotografovaný objekt splyne s pozadím, fotka bude nudná. Naopak pestré, ale oddělené (rozmazané) pozadí od fotografované osoby (např. pomocí regulace hloubky ostrosti – viz. kap. Portrét), jasně zdůrazní popředí nebo předmět vašeho zájmu.

4/ Kvalita světla

Světlo je patrně nejdůležitější element, který ovlivňuje kvalitu a výraz snímku. Večerní sluneční paprsky budou vykazovat jistě teplejší odstíny, než po ránu. Naopak v poledne uprostřed parného dne narazíte při venkovním focení na velké kontrasty mezi stínem a sluncem osvětlenými úseky, s čímž mívají problém zejména digitální fotoaparáty. Důsledkem těchto velkých kontrastů se může stát, že detaily ve stínu zmizí nebo naopak více osvětlené úseky budou jen bílé (tzv. vypálené).

V případě potřeby lze např. odstranit ostré stíny ve tváři za jasného poledního slunce přiblesknutím přídavného nebo zabudovaného blesku (pokud to váš fotoaparát zvládá). Tím se vám rozdíl v kontrastu sníží a obličej příjemně vystoupí. Toto řešení lze však použít jen pro malé vzdálenosti v dosahu blesku.

Postupem času také jistě zaregistrujete, že kvalita denního světla se mění nejen jak postupuje den, ale je dána např. i ročním obdobím.

U večerního a nočního focení myslete na to, že kvalita snímků padá velice strmě s ubývajícím světlem, zejména u nižší a střední třídy fotoaparátů.

Foto:
Hra se světlem - zde je v záběru jen to, co bylo záměrem fotografa, a to jak kompozičně, tak osvitem. Pokud by fotograf vzal do záběru např. celou horní část fotky hlavy dítka, koncepce této fotografie by se změnila a důraz na obličej by nebyl tak zřetelný - byl by narušen horními liniemi čepice.

5/ Směr světla

Směr hlavního, a případně v interiéru i pomocného světla, je další velice důležitou veličinou. Není pravda, že venku musíte fotit vždy se sluncem za zády, ale je třeba myslet na to, úhel světelných paprsků ovlivňuje zejména stíny a viditelnost detailů v zákrytu. Dalším užitečným doplňkem pro venkovní focení je sluneční clona, která nám rozšíří možnosti focení i ve vztahu k směru slunce. O světle se zmíním ještě později v jednotlivých kapitolách o druhu fotografie.

6. Blesk

Jak jsem již předeslal výše v odstavci "Kvalita světla" , zabudovaný blesk se dá použít i jinak než k osvětlení tmavé scény. Mnoho fotoaparátů již nabízí jeho nastavitelnou intenzitu, ale i volbu okamžiku zablesknutí, např. na počátku nebo na konci expozice. S tím už se dá experimentovat. Některé fotoaparáty také intenzitu záblesku umí automaticky upravit podle aktuálních naměřených výsledků zaostření, z čehož odečtou vzdálenost předmětu.

Zvláštní kapitolou jsou externí přídavné blesky, které jsou zpravidla výkonnější a navíc otevírají nové možnosti ve vztahu k ovlivnění směru zablesknutí. Pokud nemáte možnost intenzitu blesknutí nastavit, můžete mít problém při focení blízkých předmětů a osob.

Zpět na obsah

6. Techniky focení

Většina digitálních fotoaparátů nabízí již od výrobce volbu několika scénických přednastavených režimů, jako Sport, Krajina, Portrét, noční snímek apod. Výhodou je, že pokud se nechcete zabývat manuálním nastavením, a plná automatika má problém, stačí zvolit příslušný režim a fotoaparát si sám upraví vhodné základní parametry expozice, přizpůsobené konkrétní situaci.

Příroda

Při fotografování přírody můžete zcela popustit uzdu své fantazii a tvořivosti. Je dobré stále podvědomě před každým snímkem vyzkoušet různé varianty kompozice foceného úseku. V této oblasti se uplatní zejména širokoúhlý objektiv s upravenou ohniskovou délkou kolem 24 mm (u běžných kompaktů bývá minimum bez předsádky 36mm). Zvláště působivé snímky můžete získat, pokud si např. na dovolené přivstanete na východ slunce, proložený ranní mlhou nebo naopak zaostřit na západ slunce v horských hřebenech se siluetou účastníků expedice v popředí. I když oblíbené západy slunce a barevné pestré fotky vypadají dobře, nezapomínejte na černobílou fotografii, která často dokáže vypovědět daleko více o obsahu a pocitu.

Foto: Vážka

Portrét

U portrétu je vždy na hlavním místě světlo a jeho směr. Pomocí světla můžete jisté linie zvýraznit, vdechnout snímku jistou náladu. Například zvýraznění vrásek v obličeji dosáhneme téměř bočním osvětlením a zároveň vyloučením všech zdrojů světla ve směru našeho focení. Ale po přidání blesku či reflektoru ve směru focení nejen vrásky můžou zmizet, ale při chybně vyšší intenzitě tohoto světla nebudou patrné na obličeji žádné zajímavé kontury, takže snímek bude bez života.

Portréty je také vhodné fotografovat v rovině očí nebo z mírného nadhledu. Také je dobré pro portrét použít vyšší ohniskovou vzdálenost (alespoň 200mm , což odpovídá zoomu cca 6x) - nedojde pak k deformaci linií, fotografie vypadá kompaktnější a navíc lze jednodušeji hloubkou ostření oddělit pozadí od objektu focení. Zvláště je třeba se vystříhat efektu "červených očí" na fotkách, který je způsoben odrazem blesku od zorniček fotografovaného subjektu. Tomuto jevu se vyhneme použitím externího blesku nebo využitím funkce redukce jevu červených očí na vašem fotoaparátu. Tato funkce funguje tak, že blesk ještě před samotnou expozicí slabě předbleskne, a tím způsobí zúžení zorniček v oku.

Hloubka ostrosti ( oddělení pozadí)

Hloubka ostrosti je orčitá oblast ležící na ose fotograf-objekt, která je zaostřena. Jistě jste si všimli, že na některých fotografiích je pozadí za foceným objektem rozmazané (neostré) a jinde nikoliv. Níže vám uvádím pro ilustraci několik záběrů, které demonstrují možné použití hloubky ostrosti. Velice působivé mohou být portréty zhotovené v černobílé variantě. Tam hraje mnohem větší úlohu správné světlo.

Foto:
Květina - pozadí je oddělené

Makro

Funkce a styl Makro se využívá k fotografování pidi objektů a extrémně malých detailů. Některé fotoaparáty mohou ostřit už od vzdálenosti jednoho centimetru, takže takto mohou vznikat velice působivé snímky ze světa, kterému často pro jeho malé rozměry nevěnujeme pozornost. Na fotoaparátu je tento způsob focení zastoupen speciální funkcí a tlačítkem. Při focení makra v domácnosti je důležité myslet světlo, abychom si zbytečně neclonili fotoaparátem a objektivem. Vhodné je např. použití rozptýleného přirozeného denního světla při focení z velmi krátké vzdálenosti před objektivem.

Foto:
Makro - sněhová vločka na bundě

Sport

Při sportovních akcích jde většinou o zachycení pohybu. Zde je hlavním faktorem nastavená doba expozice. Delší čas způsobí známé máznutí objektu ve směru pohybu, což se často používá pro zdůraznění pohybu. Opačný efekt docílíme středním až delším časem expozice a pohybem fotoaparátu současně s objektem focení (např. autem) při stisku spouště. V tomto případě bude objekt focení zaostřen a okolí máznuté – v pohybu. Volbou co nejkratších časů scénu "zmrazíme" , čehož také docílíme zvolením přednastaveného režimu fotoaparátu Sport. Nezapomeňte, že pokud budete chtít nafotit rallye na Šumavě, bude pro vás důležité zejména najít vhodné prostředí, například po skoku nebo výjezd z ostré zatáčky, dále vhodné místo vzhledem k světlu, slunci a v neposlední řadě i bezpečnosti.

Focení dětí

Focení dětí často tvoří největší procento pořízených fotografií. V každé rodině se najde alespoň jedno fotoalbum z mládí. Při fotografování vám ale doporučuji se vyhnout obrázkům typu „usměj se a řekni sýr“ . Mnohem zajímavější jsou momentky z nerušené dětské hry ať doma, nebo venku. Dítě by nemělo být fotografem rušeno, nejlépe by ho nemělo vůbec vnímat. Proto můžete občas použít přiblížení (zoom) vašeho aparátu a fotit z větší vzdálenosti. Pokud si navíc někdy pohrajete i s hloubkou ostrosti snímků a trochu budete myslet i na kompozici, mohou vznikat velice hezké a působivé fotografie, vhodné i jako dárky pro dědečky a babičky, k pověšení na zdi nebo do výkladní skříňky v obýváku.

Noční snímky

K nočnímu snímání je vždy potřeba delších expozičních časů (i řadu sekund např. pro měsíc). Bez stativu se vám podaří jen těžko zhotovit solidní fotky. Navíc je dobré minimálně clonit (co nejnižší clonová čísla), aby na čip proniklo maximum světla a dále zvýšit citlivost ISO, abyste mohli čas expozice maximálně zkrátit. Zajímavý a vděčný efekt docílíte vyfocením reflektorů jedoucího auta, které se na fotografii zobrazí jako koleje . Rozdíl v různých nastaveních clony můžete porovnat na následujících fotografiích.

Foto: Při západu slunce

Foto:
zde je jednoduše demonstrován efekt dlouhých časů při nočním focení. Při akci byla zcela tma a byla použita samospoušť s prodlevou. Po zahájení expozice fotograf malou bodovou svítilničkou a jedním pohybem "obtáhnul" tento nápis před objektivem (nastavení času expozice na 15s).

Videosekvence

Téměř každý digitální fotoaparát nabízí možnost pořízení krátkého videa. Upozorňuji vás, že taková videosekvence je obrovský žrout paměti. Standardně digitály pořizují videa v rozlišení VGA (640x480) a s frekvencí 15 a 30 snímků/ za 1s. Pokud jsou dobré světelné podmínky, pořízené video je zpravidla velmi solidní. I když máte velkou paměťovou kartu, počítejte maximálně s několika málo minutami natáčení a karta bude plná.

Zpět na obsah

7. Organizace souborů s fotkami

Ihned po pořízení svého prvního digitálního fotoaparátu budete uchváceni. To vědomí, že můžete bez problémů pořídit stovky fotek bez dalších nákladů vám dá křídla. Nenechte se však zmást, protože každá mince má i odvrácenou stranu. Dříve jste měli k dispozici pár fotek na filmu a více jste se snažili o efektivní využití tohoto počtu. Nyní jste ale limitováni pouze velikostí paměťové karty a po přenesení souborů do PC můžete začít od nuly. Toto s sebou nese často ten problém, že mnoho lidí pořizuje velké množství fotek a postupně se přestávají orientovat, kde co mají uloženo. Stejně často se stane, že se k uloženým fotkám už nikdy nevrátí, protože prohlížet si na monitoru 200 ks záběrů z jedné akce je dost nudné.

Proto doporučuji:

• zvolte si systém archivace a organizace souborů s fotkami ve vašem počítači. Veškeré své fotky ukládejte do jediného adresáře, který je rozdělen na další podadresáře, členěné podle datumů, nebo např. názvů focené akce, témat apod.
  
  Pokud máte problém s vytvořením sdresáře, navštivte sekci Počítače na tomto serveru
• mazat, mazat a mazat zbytečné, nepovedené nebo duplicitní fotky
• jednou za čas doporučuji zazálohovat nové fotky (vypálit na kvalitní DVD , nejlépe pozlacené – cena několik desítek Kč). Pokud vám padne PC a s ním i veškeré soubory, bude už pozdě a vy už se na své fotečky nikdy nepodíváte.

Zpět na obsah

8. Úprava fotek, ostřih, fotomontáže a připojení textu

Tak tato kapitola by jistě vydala na samostatný článek nebo knihu. Předně vám doporučuji pořizovat běžné fotky tak, aby nemusely být dále upravovány, protože ostřihování a úpravy většího počtu fotek vás velice brzy otráví. Většina výrobců fotoaparátů dodává jako příslušenství ke koupenému novému fotoaparátu i nějaký ten software na prohlížení a základní úpravy fotek, ale pokud vám to nedá a chcete si hrát, je na našem trhu několik velice solidních programů, které vám otevřou netušené možnosti ukojit vaši tvůrčí fantazii. Mezi nejkvalitnější patří právem Adobe Photoshop a jeho levnější brácha Photoshop Elements. Tyto programy vám umožní všechny úpravy fotek, na které pomyslíte a mnoho dalších – přidávat text, vyrábět fotomontáže, měnit barvy na fotkách, upravit fotky tak, že budou vypadat jako malba, reliéf, použít fotky k výrobě různých pozvánek, oznámení, dokumentů atd.

Zpět na obsah

9. Tisk a možnost zhotovení fotografií po internetu z domova

Domácí tisk

Pokud máte zájem tisknout si fotografie sami, budete nuceni si pořídit tiskárnu, která podporuje tisk fotografií. Pravděpodobně to bude inkoustová tiskárna. Doporučuji vám při koupi tiskárny zabývat se počtem jednotlivých náplní a jejich cenou. Při tisku fotek bude barva razantně ubývat, a navíc každý odstín jinak. Proto je dobré koupit si tiskárnu minimálně s CMYK s 4 až 5 jednotlivými kazetami. Některé z tiskáren už také navíc podporují potisk CD, což se občas hodí. Zvláště, když věnujete např. CD s rodinným albem jako dárek babičkám a dalším příbuzným. Jinak počítejte, že doma vytištěná fotka bude o něco dražší než z fotolabu .

Tisk ve fotolabu a přes internet

Sběren fotolabů je v naší republice celkem dost . Stačí se zeptat v nejbližší sběrně ve vašem okolí, protože většina sběren už dnes funguje na Internetu.. Jejich seznam také můžete naleznout na http://www.fotostar.cz nebo www.fotolab.cz , kde si vyberete tu nejbližší sběrnu ve vašem městě. Fotografie vám většinou zhotoví do 3-4 dnů. Nejpohodlnější variantou se jeví zaslání fotek do fotosběrny přes internet z pohodlí domova. Po příchodu na stránky vyplníte několik kontaktních údajů, požadovaný formát, zvolíte matný či lesklý povrch, počty a hotové fotografie si můžete podle dohody vyzvednout v nejbližší sběrně nebo si je nechat zaslat na adresu.

Věnujte pozornost formátu, protože pokud například fotografujete s kompaktem v rozlišení 5 MPix (2592x1944) a zvolíte formát fotek 15x10, může se stát (pokud si nevyžádáte tisk plného formátu), že část vaší fotografie bude ostřiženo, což může narušit vaši původní kompozici a způsobí např. chybějící část záběru. Tyto fotky se totiž zpracovávají po většině hromadně a zcela automaticky, bez ohledu na obsah. Pokud máte nějaké vlastní přání, požadavky a netisknete doma, patrně bude vhodnější osobní domluva v sběrně či prodejně. Pokud máte větší množství fotografií k výtisku (většinou tak od 150 ks), dostanete patrně také výhodnější množstevní slevu.

Zpět na obsah

10. Na závěr

Na závěr tohoto článku bych rád dodal, že nejdůležitější na fotografování není ani zdaleka vybavení nebo špičková technika, ale osobnost fotografa a hlavně příležitost, kterou většinou musíte aktivně vyhledávat. Zvláštní fotky se podaří na zvláštních místech, při zvláštní příležitosti nebo za výjimečných okolností a ty se často musí hledat a předvídat.

No a nyní mi nezbývá než popřát vám mnoho povedených snímků a pevně doufám, že vám tom tyto řádky alespoň trochu pomohly.

R. Miškovčík /2007