Z obsahu:

	O snowboardu
2.	Výstroj a výzbroj
3.	Výběr a jeho koupě
4.	Údržba snowboardu

O snowboardu

Lyžařská škola Logic

Snowboarding se stal v posledním desetiletí nejdynamičtějším zimním sportem, stal se téměř určitým symbolem nekonformních lidí, kteří touží po dobrodružství, silných prožitcích a vzrušujícím pohybu.

Snowboarding není jen o tom sjet kopec dolů a pak zase vlekem vyjet nahoru, ale je to především o tom skvělém pocitu z dobře projeté jízdy, stylu života a svobody. Na snowboardu můžete pořád zdokonalovat svůj styl a zvyšovat náročnost, nikde nejsou hranice, jsou jen na Vás a Vaší odvaze. Tak hurá na kopec …

Historie

Úplné počátky snowboardingu jsou někde na konci šedesátých let, kdy několik nadšených "surfařů" přemýšlelo co dělat v zimě a dostalo nápad vytvořit si surf, se kterým by se dalo jezdit na sněhu.

Tak vznikl první snowboard, i když po pravdě řečeno tomu dnešnímu příliš podobný nebyl. Bylo to jakési malé surfové prkno a nemělo ani vázání. Ani materiál použitý k jeho výrobě nebyl příliš vhodný, byl totiž příliš měkký a křehký a prkno při tvrdším dopadu praskalo. Jeho hlavním problémem však bylo to, že neměl ostré boční hrany a tudíž byl téměř neovladatelný. Začátek to však byl dobrý a mezi "surfaři", kteří si nemohli dovolit trávit celou zimu na Floridě se stal docela populární.

Někdy v první polovině sedmdesátých let zjistila skupinka stále ještě nespokojených nadšenců, že pokud si připevní k prknu boty pomocí pásků bude ovladatelnější. V dalších letech se domácí kutilové začali učit od výrobců lyží a udělali asi největší skok k dnešní vizáži snowboardů. Výrazně totiž zúžili prkno, dali mu skluznici a hlavně mu přidali kovové hrany, díky nimž byl najednou snowboard daleko ovladatelnější než dříve. Někdy v této době také začínají vznikat první ryze snowboardové firmy jako např. Burton, Ride, Hammer, atd..

Snowboarding se stává populárním a pomalu se rozšiřuje z USA také do Evropy. V 80. letech se zrodil nápad, který rozdělil snowboarding na dvě odlišné skupiny.
I přesto, že prkna s hranami přinášela jednodušší ovládání, měla stále relativně malý přenos síly na hranu a to hlavně díky měkkému vázání, ve kterém nebyla noha upnuta příliš pevně.
A tak kutilové opět nakoukli k lyžařům a použili jejich pevné vázání a tvrdé boty s přezkami (tzv. přezkáče). Použití tohoto vázání a bot opravdu přineslo další zlepšení ovladatelnosti, ale na úkor volnosti, která je při různých tricích (různá salta, otočky, skoky atd.) velmi potřebná a tak mnoho snowboardistů zůstalo u starého měkkého vázání.

Začátkem 80. let dokonce vznila první česká firma (Vasa snowboards -1980) zabývající se výrobou snowboardů. To už ale snowboarding postupně dobíjel svět donedávna zvyklý pouze na lyžaře.

Nyní již následují léta devadesátá, která do tohoto sportu přinesla velký převrat. S tím, jak snowboarding rostl na oblibě, firmy věnovaly stále větší úsilí na vytvoření nových a lepších materiálů, jednodušších vázání, pohodlnějších bot a mnoha jiných doplňků. V dnešní době již tento sport není výsadou bláznivých "surfařů" ani mladých, ale i mnoho dospělých zjistilo, že není nutné krotit dvě křížící se lyže, ale je docela zábavné klouzat na snowboardu.
Zdroj: http://dirtyangels.blog.cz/0608/snowboarding-historie

Styly jízdy na snowboardu

Freestyle snowboarding

Zahrnuje v sobě hlavně jízdu v neupravených terénech, nejrůznější skoky, otočky, salta a jiné triky, ježdění ve snowparcích a také snowboarding v halfpipe (U-rampa) a zdolávání překážek všeho druhu.

Při freestyle snowboardingu je potřeba získat maximální volnost pohybu při zachování dobré ovladatelnosti snowboardu. Proto se používají měkké boty, freestylová vázání s nízkými opěrkami a snowboardy s nosey (ohyby na koncích prkna) vpředu i vzadu.

Mezi freestylové závodní disciplíny patří:

• halfpipe (U-rampa) - jezdec se snaží udělat co nejvíce co nejobtížnějších triků
• airstyle - jeden velký skok na kterém se snaží závodník udělat co nejobtížnější trik či kombinaci několika najednou
• slopestyle - jízda s kopce s několika menšími skoky a hrboly, opět snaha o provedení co nejobtížnějších triků, zde se však hodnotí i styl jízdy. V těchto disciplínách se nehodnotí rychlost jízdy, nýbrž kvalita a obtížnost skoků. Tento styl je oblíben především mezi mladými přívrženci tohoto sportu.

Carving snowboarding

Krotí jej sjezdaři, kteří si libují v jízdě po upravených sjezdovkách, maximální rychlosti, řezaných obloucích a prudkých zatáčkách. Důraz je zde kladen hlavně na maximální přenos síly na hranu snowboardu.

Zde se používají naopak tvrdé boty (přezkáče) a tvrdé vázání a sjezdové snowboardy s nosem pouze vepředu (zadní není třeba, protože sjezdaři většinou nejezdí pozadu). Tento jízdní styl je k vidění především v Rakousku, Francii a Evropě vůbec. A také co se závodů týká jsou v carvingových disciplínách Evropané lepší než Amíci.

Carvingové disciplíny jsou:

• sjezd
• slalom
• super-G

Tyto disciplíny jsou stejné jako u lyžování. Snowboarding má navíc:

• paralelní slalom
• duální super-G

Jezdí je vždy dva závodníci najednou, rychlejší vyhrává.

Freeride snowboarding

Je asi nejpopulárnějším stylem snad díky tomu, že je tolik uvolněný. Je kombinací freestylu a carvingu. Představuje volnou jízdu po širokých pláních, ale i upravených sjezdovkách, sjíždění strží a hlavně sem patří extrémní snowboarding (něco jako skialpinismus na snowboardech).

Umožňuje použití všech druhů bot i vázání, freeridové snowboardy jsou pak střední cestou mezi vyhraněnými styly (kompromis mezi pružným freestylovým a tuhým carvingovým snowboardem. Důvodem, proč mnoho lidí opustilo lyže a nazulo feerideové prkno, je i skutečnost, že naučit se na snowboardu jezdit v hlubokém sněhu není nic příliš obtížného a zvládne to i průměrný jezdec.

A uznejte - není to krása brázdit panenské svahy plné prašanu? Do freerideových závodních disciplín můžeme zařadit: bordercross - je to jakýsi motokros na prknech, kdy závodníci startují ve skupinách na trať plnou překážek a vyhrává ten, kdo se dostane nejrychleji dolů.