1. | Úvod, popis nástroje | 4. | Kapodastr | 7. | Mapa hmatníku banja |
2. | Ladění banja | Tabulatura | 8. | Technika hry | |
3. | Prstýnky | 6. | Akordy na banjo |
Primárním účelem Tabulatury , je zaznamenat
jednoduchým a srozumitelným způsobem melodii (i harmonii) , bez nutnosti použití notové osnovy.
Její nespornou výhodou je, že ze zápisu je ihned zřejmé, kde na hmatníku se daný tón nachází.
Hráč tedy ani nemusí znát název předmětného tónu a může se soustředit pouze na podstatu hry.
Tím odpadne spousta starostí a tuto práci s tabulaturou zvládne i úplný začátečník.
V tabulatuře se nachází 5 linek, z nichž každá znázorňuje jednu strunu -
postupně od nejtenčí d - h - g - d - g. Zápis čísla na konkrétní linku (strunu)
znamená, že máme tuto strunu stisknout v daném poli (podle čísla) a zahrát. Výhodou
banja je, že drtivá většina tónů v klasické hře má stejnou délku, takže je
čtení tabulatury většinou velmi jednoduché.
Tabulatura je orientována stejně, jako hledíte na krk banja na které hrajete - viz obr.
nula = brnknout prázdnou strunu
číslo = stisknout danou strunu v poli na krku - podle čísla a následně brnknout.