1. | Úvod, popis nástroje | 4. | Kapodastr | 7. | Akordy |
2. | Ladění kytary | Struny | 8. | Mapa hmatníku | |
3. | Trsátko | 6. | Tabulatura | 9. | Technika - trsátko |
10. | Technika - prsty |
Prvním omezením, na které je třeba brát ohled je druh kytary na kterou hrajete.
Síla strun se udává podle síly nejtenčí struny v sadě (struna "e") a číslo vždy najdete na obalu.
Pokud vlastníte klasickou kytaru (španělku), rozhodně vám nedoporučuji vázat silnější
struny než 11. Ideální je pohybovat se do tloušťky 10, nebo používat nylonové struny.
V případě ostatních kytar se můžete svobodně rozhodnout v rozmezí do síly 13. Tyto nástroje
mají odpovídajícím způsobem vyztuženou vrchní desku, aby se nebortila. Navíc mají i
jiný typ kobylky, která takové zatížení snese.
Stylem myslím zda hrajete prsty, nebo trsátkem. Pro trsátko je možné použít
všechny tloušťky strun, pro prsty je ideální síla do 11, ale se hodí i sady síly 12,
pokud to vašim prstům nevadí a hraje se vám na ně dobře.
Slabší struny jsou také méně hlasité. Takže pokud chodíte s nástrojem hrát různě po zpívaných
nebo k táboráku, asi oceníte silnější sady.
Dalším kritériem pro výběr síly strun je styl muziky který hrajete.
Slabší struny (síla 9,nebo 10, či struny nylonové ) použijte v případě že na kytaru chcete hrát
klasiku, nebo začínáte.
Než se vám na konečcích prstů levé ruky vytvoří potřebné mozoly, budou vás při hře
prsty bolet tím víc, čím máte struny silnější.
Pokud pomýšlíte na techniku vytahování strun např. v akustickém blues, oceníte struny do síly 11, max.12.
Na elektrickou kytaru se používají struny slabší, většinou do síly 11.
U silnějších sad
je solidní vytahování strun např. v rozsahu kolem jednoho tónu obtížnější a často se stává, že to nezní jak by mělo.
Pozn.: I když např. Steve Ray Vaughan
(žák Joea Satrianiho a vynikající bluesman) hraje a vytahuje na elektrice struny třináctky a jak mu to jde...
Co se týká značky, než se definitivně rozhodnete, je třeba si vyzkoušet různé sady jak budou sedět vám i nástroji. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit struny z materiálu phospor bronze.
Struny mají také svojí charakteristiku náběhu a výdrže. Některé hrají po natažení velice silně až trochu
nepřirozeně, po půlhodince hraní ale spadnou na určitou mez a tam drží po nějakou dobu ( př.: D'addario Ph-B, síly 13).
Naopak GHS Ph-B, 13 nejsou tak brutální po natažení, ale ihned mají
příjemný zvuk a výdrž je velmi solidní.
Můžete vyzkoušet i některé speciality s prodlouženou trvanlivostí , např. Elixíry . Ty jsou potažené
miniaturní vrstvou teflonu, takže se do spár nedostane nečistota, která hlavně způsobuje
omezení kmitu struny a tím ztrátu zvuku. Mají také většinou jemnější strukturu (povrch) a jsou příjemné na hraní.
Tyto struny jsou dražší ( cca 300 - 500Kč),
ale vydrží mnohem déle i se solidním zvukem, zvláště pokud hrajete prsty.
Zvláště pro horší, nebo průměrné nástroje jsou tyto struny solidní volbou a dokáží celkem dost
zvednou kvalitu výsledného zvuku.
I když - občas, když v hudebninách zkouším nové
kytary (na kterých jsou takové struny natažené), se mi zdá, že struny hrají víc, než kytara samotná
- což je podle mě trochu šidítko.
Pozn.: dobrá kytara se pozná podle toho, že zní dobře i se starými strunami.
Navazování strun se může zdát triviální, ale vídávám struny navázané např. pouze jednou až dvěma
otáčkami. To samozřejmě způsobuje zejména u slabších strun časté rozladění. U basových strun postačí
2-3 otáčky, ale u slabého "e" a "h" doporučuji min. 6 otáček (já u nich navíc ještě přidávám dvojité
provlečení na začátku).
Další záležitostí jsou konce strun. Někdo je nechává celé, nezkracuje, pouze jejich konce stočí do
kruhu o průměru 2-3 centimetry a zaplete, aby držely tvar. Je to zdůvodů rezervy - kdyby struna praskla u kobylky, pouze se na ní naváže
koncový váleček, struna se posune z rezervy, znovu naváže a není třeba jí měnit za novou.Jednou z příčin praskání strun
u kobylky, může být mimo nadmíru razantní hry i chybně upravená kobylka.
Já jsem praskání strun již u několika lidí ( i u sebe) odstranil vhodnou úpravou kontaktní plochy kobylky.
Na závěr už jen poznámku - struny je vhodné měnit jednu po druhé, aby krk nemusel
pracovat a konce strun si zakončete podle obr. níže. Každý kdo si někdy zapíchl strunu
do prstu ví, jak je to nepříjemné.