Kytara - témata:

1.	Úvod, popis nástroje	4.	Kapodastr	7.	Akordy
2.	Ladění kytary	5.	Struny	8.	Mapa hmatníku
3.	Trsátko	6.	Tabulatura		Technika - trsátko
				10.	Technika - prsty

Technika - trsátko

Základní techniky hry trsátkem na kytaru a některá cvičení zejména pro začátečníky, držení ruky.

Zvládnout techniku hry trsátkem, znamená přinést svému nástroji oběti v podobě času. Neznamená to pouze nastudovat správné držení ruky a teorii, ale je třeba čas na to, aby si ruka na nový pohyb zvykla. Pokud zajdete poprvé do posilovny, jistě si nenaložíte "plnou".

S kytarou je situace stejná - hra je pro vybrané jemné svaly zátěž a nový druh pohybu.
Proto se vám bude úroveň koordinace a přesnosti postupně zvyšovat v přímé úměře k odcvičenému času a kvalitě cvičení.


V této kapitole se dozvíte :

- čistota tónu - co ovlivňuje kvalitu tónu a na co je třeba se soustředit při cvičení
- základní techniku hry trsátkem (sólová hra)
- základní cvičení pro pravou ruku
- prstoklad a správná poloha levé ruky
- cvičení stupnic a melodických řad
- co je paternování a jak vám může pomoci

Čistota tónů

Čistota a kvalita tónu je prvořadá a nejdůležitější záležitost, kterou byste se měli zabývat od samého začátku. Celá hra se skládá z jednotlivých tónů a pokud tyto základní jednotlivé tóny nezahrajete čistě a přesně, nebude vaše hra k užitku. A ubezpečuji vás - nejde to nijak zamaskovat.

Technika úderu trsátkem

Začnu příkladem: pokud budete chtít rozříznout pilou špalek, nejjednodušší bude žezat přesně kolmo, aby byl řez co nejkratší. Podobné je to s úderem trsátka na strunu.

Standardní držení trsátka

Standardně se trsátko drží pouze mezi palcem a ukazovákem. Trsátko si položte na ukazováček v místě posledního kloubu a přiklopte palcem. Při správném držení má trsátko orčitou volnost pohybu pouze v jednom směru. Viz. obr. níže.

Držení trsátka:






     



Následující obrázky demonstrují chyby v držení:

     

Myslím že je důležité zpočátku pochopit systém jak má trsátko fungovat, jakým způsobem se má správně pohybovat a vyzkoušet standardní držení. Postupem času si ale ruka většinou sama upraví polohu tak, jak je jí to přirozené.
Pokud tomu ale necháte zcela volný průběh, existuje zde nebezpečí, že se dostanete na své stylové maximum a dál už se nebudete zlepšovat, protože vaše postavení ruky a trsátka nebude ideální.

Existují jisté standardy držrní trsátek, ale opět najdete spoustu příkladů hráčů, kteří trsátko drží po svém. Mezi světovými hráči ale najdete i několik, kteří mají podobné držení, které výše označuji za chybu. To jen dokazuje, že neexistuje jediný správný způsob výuky, nicméně vám doporučuji, se alespoň zpočátku držet standardů, který vychází z přirozeného rozložení pohybu a těžiště ruky.

Cvičení pro pravou ruku

  :
tato šipka znázorňuje úder trstátka na strunu ve směru od basových strun dolů. Směr zakteslení v tabulatuře odpovídá i směru trsání, pokud právě kytaru držíte a hledíte na hmatník ( jako když pomyslně tento papír-obrazovku položíte na hmatník).
Pozn.: první úder trsátka v následujících cvičeních je vždy veden směrem dolů( od bas. strun, směrem k podlaze).










Cvičení č. 1.
Následující cvičení ( všech 8 úderů) se provádí nejdříve na nejtenčí struně, tak jak je zde zapsáno, vždy alespoň po 10 sériích. Mezi každou sérií si dejte poloviční pauzu ( pokud cvičíte s metronomem na každý úder, pauza bude tím pádem dlouhá 4 tiky) - tímto si zároveň cvičíte rytmus a cítění pro délku tónů.



Až toto cvičení na jedné struně zvládnete, postupně vysřídejte stejným způsobem všechny struny. Odpor strun se bude se sílou strun stupňovat a dejte si záležet na čistotě a pravidelnosti zahraných tónů.



Následující cvičení provádějte stejným způsobem, jak je popsáno výše.Vždy začnete na spodních strunách a po jedné struně postupně přecházejte na struny basové.
Nepřeskakujte a na každé další cvičení přejděte až po zvládnutí předchozího.


Cvičení č.2
Po zvládnutí tohoto cvičení na struně "e" a "h" , přejděte na další dvojici strun "h" + "g", atd.



Cvičení č.3
Toto cvičení pro vás bude možná zpočátku obtížné. Můžete si jej zpočátku rozdělit na polovinu (po 4 notách) a každou z polovin cvičit zvlášť.



Cvičení č.4






Cvičení č.5



Cvičení č.6 ( rytmické)
Zde je pomocí "X" vyznačena pomlka (mezera). Pohyb ruky je zcela stejný jako v případě, že by úder byl hraný, pouze na strunu "nebrnknete".


Cvičení č.7 ( rytmické)
Začínáme opět úderem směrem dolů


Další cvičení si již vytvořte podle svého a může te je i různě kombinovat. Zásada je: pokud narazíte ve hře na nějaký problém vytvořte si na daný problém variantu vlastního cvičení a cvičte to poctivě, pomalu , až vám to půjde.

Prstoklad a poloha levé ruky

Základní melodické řady a stupnice lze zahrát v rozsahu 4 polí na hmatníku, takže každé jednotlivé pole vždy bude celé obsluhovat jeden určený prst.

Pro 1 polohu tedy platí:

1 pole - ukazováček
2 pole - prostředníček
3 pole - prsteníček
4 pole - malíček








Níže pro je pro ilustruci zaznamenán základní prstoklad levé ruky při hře v 5. poloze :

Poloha levé ruky

Správné držení levé ruky - konce prstů směřují kolmo na hmatník, palec tvoří oporu ve středu (nebo jen lehce nad středem) zadní části krku.

   

Příklad chybných držení.
Ve všech třech následujících příkladech jsou možnosti levé ruky limitovány a malíček je blokován. Hráči, kteří takto drží kytaru, mají blokovaný malíček a nemohou ho používat pro sólovou hru i pro některé druhy akordů.

Někteří hráči si však tímto držením ulehčují při hře běžného doprovodu (zejména pokud mají kytaru zavěšenou na popruhu). V případě potřeby však umí tito hráči přejít do správného držení - pak to zásadní chybou není, ale pro začátek vám rozhodně tuto variantu nedoporučuji.

Příklad chybného držení:

       

Cvičení stupnic a melodických řad

Dále se vás v několika vybraných příkladech, pokusím nasměrovat k možným a užitečným variantám cvičení. Jistě pro vás nebude problém v případě potřeby na toto navázat a vytvořit si vaše vlastní varianty.

Čísla v tabulatuře znázorňují pražce (pole) ve kterém se daná struna stiskne. Pozor na rozdíl v tabulatuře ve značení akordů (tam tabulatura obsahuje pražce a čísla značí prsty).

Nula značí úder na prázdnou strunu .
Šipka udává smět pohybu trsátka (vysvětleno již výše).


Stupnice C dur, v rozsahu jedné oktávy






Stupnice G dur, v rozsahu jedné oktávy






Stupnice ve 2 oktávách, hraná v obou směrech. Na konci jsou přidané tóny, aby počet not (tónů) seděl do taktů.






Takto lze napojovat a cvičit stupnice i běhy ( u jednooktávových přidejte vždy na konci 1 tón, aby vám cvičení vyšlo do taktu). Spojujte si více oktáv, nebo melodické běhy do úseků o 8 notách (vždy sudý počet not - 4,8,16,32). Pak je možné stupnici nebo běh cvičit v nekonečné smyčce dokola.



Názvy jednotlivých tónů v 1 - 4 poli.
Mapu celého hmatníku naleznete v kapitole Mapa hmatníku




Zde jsem vám vypsal jména not (tónů) na hmatníku v prvních 4 polích. Z těchto tónů můžete příp. najít a zahrát všechny stupnice v rozsahu jedné oktávy. Samozřejmě názvy zvýšených tónů, např. f#, c#, atd., jsou u kytary enharmonicky zaměnitelné za snížené Gb, Db, atd. Více se o stupnicích a jejich tvorbě dozvíte v kapitole Hudební teorie a nauka

Paternování

Paternování je nejen užitečný způsob cvičení, ale části paternů můžete využívat i ve svých sólech při improvizaci. Princip spočívá v tom, že např. jednotlivým stupňům (tónům) ve stupnici přidělíte číslo např.

stupnice Cdur:   c=1   , d=2   , e=3   , f=4   , g=5   , a=6   , h=7   , c=8   ,

a dále tvoříte vlastní pravitelné matematické řady, nejlépe po 16 a 32 stejně dlouhých tónech, které pak hrajete . Pokud je budete hrát v těchto úsecích, můžete je bez problémů použít v sólech, protože už budete mít v hlavě jejich přesnou délku.

Příklad paternu č.1 : 123, 234, 345, ...atd. + zpět.
Příklad paternu č.2 : 1231, 2342, 3453,...
Příklad paternu č.3 : 13, 24, 35, 46,...


Paterny si vždy zapište do tabulatury a rozdělte je na takty kvůli vaší snažší orientaci v zápisu.